Založit webové stránky nebo eShop
Historie

Historie...

Z historie   hasičského sboru   C H O D O U Ň
 
        Pravděpodobně v polovině roku 1903 byl ustaven přípravný výbor,který zpracoval návrh stanov  a předložil tyto ke schválení c.k.místodržitelství  Praha  a současně  se žádostí o ustanovení sboru. Dále připravoval  podklady k založení sboru a svolání prvníoficiální  ustavující valné hromady.
Bohužel se  z tohoto nezachovaly žádné dokumenty. Ta nám poskytuje až  Pamětní kniha  sboru založená  15.října 1903,která však obsahuje pouze jediný zápis  v následujícím  znění  :
        Sbor hasičský,který po delší době byl připravován,dospěl k svému cíli dne 23.srpna l903 a konaná na to  první řádná valná hromada.Tato valná hromada zahájena byla panem Vilémem Klikou,náměstkem starosty pana Jana Holečka, za přítomnosti
30 osob. Zahájil tuto schůzi,oznámil,že  stanovy sboru dobrovolných   hasičů v Chodouni shledány byly  výnosem výs.c.k.kr.místodržitelství v Praze  dne 3. srpna 1903 č.160207 ,že  může se tudíž spolek  správně ustaviti. Na toto vyzvání přítomní  se ku sboru  přihlásili  a přistoupilo  16  členů  činných  a 6 přispívajících.
 
Z těchto členů zvoleni byli :
 
   Starostou sboru  :  Josef Stehlík /od mostu/
   Velitel              :  Ivan Šilhavý
   Náměstek vel.  :  Antonín  Cihelka
 Členové výboru  :  Frant.Škoda,Ant.Černý,Frant.Červenka,Jan Holeček
   Náhradníky       :  Jan Sklenář,Frant.Špička
  Přehlížiteli účtů :   Josef Abrhám,Václav Sklenář,Josef Otčenášek
 
          Dne 30.srpna 1903 podána byla žádost obecními zástupci  na zakoupení stříkačky a výzbroje pro Sbor dobrovolných hasičů  v Chodouni. Žádosti této vyhověno bylo v sezení obecního zastupitelstva  1.září 1903.Byla zakoupena stříkačka s výzbrojí od firmy  A,Fichtner- Praha ,Košíře. Stříkačka tato byla přijata do majetku obce 22.11.1903 a téhož dne vyzkoušena,co se výkonnosti týče za přítomnosti  Ed.Čermáka, župního dozorce ze Zdic  a zástupce firmy Fichtner-A.Syka. Celá cena stříkačky i se 14 výzbroji ,tj. pro 14 členů,obnášela 1.950 Kč.
          Začátkem roku 1904  pokračuje jediný dochovalý zápis pamětní knihy-podjal se nemalého úkolu  cvičiti sbor přítel-velitel Ivan Šilhavý.Po několika měsících  všestranně uznáno,že sbor jest schopen  vystoupiti  na veřejnosti,což dokázal při veřejném cvičení ,spojené zároveň  se svěcením stříkačky konaném dne 14.srpna 1904.
            Tato  slavnost se vydařila jak morálně tak finančně,což svědčí ,že vybráno bylo hrubého příjmu 623 korun  a 59 haléřů a po odečtení hotových výloh s touto slavností spojených  jevil se čistý zisk 371 korun 48 haléřů.
              Z této částky uloženo bylo pokladníkem Frant.Škodou ihned do poštovní spořitelny 320 korun,kteréžto peníze staly se základním jměním sboru.Poznamenati sluší,že slavnost tato byla jednou z nejlepších ,neboť se zúčastnilo jak domácí  tak cizí obyvatelstvo  a zváště milý pohled byl na přátelské sbory,které v hojném, počtu se dostavily i s župním jednatelem  p.Bohušem Karáskem z Čenkova  a župním pokladníkem p.Ed.Čermákem ze Zdic.
 
Zapsal : Antonín Cihelka – jednatel  sboru
                                     
    Do konce  tohoto čtvrtstoletí /1925/ života sboru nejsou  zachovány žádné písemné doklady, které by poskytly informace o činnosti sboru a žel už není žádného pamětníka.
Známo je pouze,že 13.června 1917 hořela  místní  Obecná škola   a roce 1928 byl  požár mlýna u Králů,kde hořela mlýnice .
 
      Od roku 1931 je zachována kniha protokolů  sboru dobrovolných hasičů  s prvním zápisem  ze  schůze výboru z 8.5.t.r. Starostou sboru byl pan Chott Bohumil.Na postavení památníku na Žižkově bylo  věnováno 20 korun.Členové  sboru předvedli veřejnosti divadelní hru „Nevěsta“ a výtěžek z divadla činil 114,60 korun,který byl věnován obci  jako příspěvek pro  nezaměstnané. V té době bylo svoláno hasičstvo  jak k požáru,tak i ke cvičení  troubením,což by časem zevšednělo a tropilo  zbytečné poplachy v obci a proto bylo rozhodnuto  troubiti HOŘÍ jen při vyhlášení požáru.
 
      V tomto  roce bylo získáno díky br.Malému Janovi,který obešel občany, celkem nových 21 přispívajících členů sboru. Sbor trvale pořádá hasičské bály  a  spolupodílí se na  pořádání divadelních představení pro širokou veřejnost.Ročně je prováděno
6 – 10 praktických cvičení se stříkačkou  a příprava družstva je v dobrém stavu.V roce 1933 má sbor 42 přispívajících členů,13 činných a 6 ti členný ochranný sbor. Rozhodnuto je zakoupiti 17 obleků cvičebních a výzbroje,která je po  třicetiletém používání zchátralá .Doplňuje se i další výstroj – hadice .Ke konci roku je svolána valná hromada sboru za účasti  21  bratří,která mimo jiné volí  nové  vedení : 
starosta – Chott Bohumil
velitel     -  Černý Antoní
podvelitel  Kuška Václav
členové   -  Hanuš Fr.,Hájek K.,Malý Jan,Sentenský F.,Stehlík J.,
                   Abrhám J.
náhradníci – Ferda K.,Hájek Č.,Klika J.
poslíček     -  Malý Jan
Po rozpravě přijali  funkce-jednatele – Hájek Karel,pokladníka-Malý Jan,sbormistra-Černý Ant.,vzdělavatele  Hanuš Fr. Žel ve sboru po tomto období  nastávají sváry a řevnivost,vzájemné obviňování vesměs kvůli malichernostem,bohužel i zneužívání  financí  sboru. Během roku se téměř všichni zvolení vzdávají svých  funkcí buď natrvalo,nebo do vyřešení sporu.
      V tomto problémovém období je v roce 1935 svolána valná hromada sboru  v hostinciU Čápů za  účasti župního činovníka br.Lence,který požaduje ukončení sporů a nastolení pevné ruky.Župní činovník  zajistil projednání volebního systému a pověřil
volební komisi k provedení voleb sboru – ty byly provedeny takto :
starosta -     Sklenář Jaroslav
velitel   -       Černý Antonín
náměstek       Černý Jan
vzdělavatel -   Abrhám Josef
velitel samaritánů – Praizler Josef
přísedící   -  Červenka,Plecitý,Ferda K.,Sentenský F.
náhradníci  -   Klika J.,Svoboda V.,Sládková L.
Činnost sboru je stabilizována.Navrženo je i dekorování zasloužilých členů.Plně je obnovena  kulturní i výkonná práce sboru. Byl likvidován požár  stodoly p.Habětína na návsi. Spolková činnost je přenesena do hostince u Abrhámů,později Postřední.
              Začíná okupace  Německa  a tím druhá světová válka. I za tohoto krutého období války pokračuje sbor ve své činnosti. V roce 1943  získává sbor od obce novou motorovou stříkačku,která  je brzo prakticky využita při požáru Chodouňského mlýna dne 22.června 1943,díky níž byl požár rychle uhašen. Z této doby  je pamětní prohlášení velitele sboru br.Ant.Šmída,též obecního bubeníka  a hlásiče zpráv obce,který povolán k telefonu přijímá oznámení požáru hospody v Louníně,jakmile vyslechl žádost o pomoc, zasalutoval a pravil „udržujte oheň,za půl hodiny jsme tam…
                I po osvobození  zůstává vedení sboru s nepatrnými změnami stejné.Bratr velitel na první poválečné schůzi sboru žádá přítomné,aby povstáním a  vzpomínkou uctili památku mrtvých členů a děkuje za projevenou úctu.
            Roku 1950 se konala pracovní porada přímo v hasičské zbrojnici,která byla prvně elektricky osvětlena .Na programu je především omladit sbor a postavit nová vrata ke zbrojnici . Výnosem ministerstva vnitra z r.1951 se mění název spolku  na
Místní jednota  čs.svazu hasičstva .Vše  je poplatné  tehdejší  době pod vlivem  KSČ.Od roku 1953 se používá označení Čs.svaz požární ochrany a místo hasič požárník.
Místní jednota  požární ochrany volí nové vedení v tomto složení :
                       Předseda     -   Pechar  Karel
                        Velitel         -  Stehlík Josef
                        Zástupce     -  Skala Karel
                        Jednatel     -  Hajný Miroslav
                       Pokladník  -   Jakoubek Václav
                        Zbrojmistr -   Dvořák František
                        Organizační – Kotchera Frant.
                      Osvětář           Vaněk Josef
                      Trubač           Cipra Josef
                        Revizoři       -  Praisler Josef,Hanzlík Frant.
                        Členové       -  Abrhám J.,Černý Fr.,Červený Zd.
V roce 1954 postihla obec rozsáhlá povodeň vyžadující  značnou pomoc  hasičů.Místní  požární ochrana  v Chodouni pracuje  v podobném složení až  do r.1968.
Do nového roku 1969 vstupuje výbor v novém složení :
                         Předseda : Bartoníček Antonín
                          Velitel     :  Skala Karel
                          Preventář: Němec Eduard
                         Jednatel  : Tomeš Zdeněk
                         Hospodář: Čapková Marie
Sbor uspořádal ples a Jiřskou zábavu . Na členské schůzi 28.4.1969 se celý výbor vzdal funkcí s odůvodněním dlouhodobě neřešeného problému s výstavbou nové požární zbrojnice ze strany Místního národního výboru.Téměř dva roky trvalo,než se opět vytvořily podmínky pro  činnost hasičů.Konečně byla realizována výstavba nové zbrojnice.
Následující sedmdesátá léta znamenají stabilizaci  sboru , pod vedením velitele Karla Skaly získávají  hasiči  výborná umístění  na okrskových soutěžích.
Další   podrobné  údaje o činnosti chodouňských hasičů až do současnosti  jsou shrnuty  v brožuře vydané k 100. výročí  SDH Chodouň , kterou podrobně zpracoval pan Jaroslav Čapek  a  pan Václav Hříbal – v té době starosta sboru.
Také tento přehled o historii  SDH  Chodouň  je  čerpán z uvedené brožury.
    Oslavy  100.výročí založení SDH Chodouň proběhly v sobotu 31.května 2003 . V místním kulturním domu se uskutečnila slavnostní schůze za účasti zástupců okolních sborů,místních členů,zástupců obce a místní  TJ. Při této příležitosti byli oceněni zasloužilí členové SDH Chodouň.Na nábřeží  byly vystaveny  historické stříkačky a současná moderní technika .Zástupci profesionálního sboru z Berouna předvedli ukázku zásahu hořícího vozidla.Odvážnější návštěvníci měli možnost zhlédnout naši obec z ptačí perspektivy  z výsuvného žebříku vysokého přes 30 m,který byl příjemným zpestřením.  Obecní úřad  zakoupil  hasičům k tomuto významnému výročí  skříňové vozidlo  AVIE  od hasičského sboru Králův Dvůr  udržované ve velmi dobrém  stavu .
     
            V současné době je starostou sboru p.Jindřich Novák , velitelem p.Karel Boháč . Spolupráce činných členů s OÚ je na dobré úrovni.Obec se stará o dobré materiální zabezpečení-doplňování výzbroje a výstroje ,členové SDH za to provádí práce formou sekání břehů řeky Litavky,vyřezávání nežádoucího porostu z koryta řeky  a pod. Bohužel  starší členové sboru až na výjimky,kterými jsou St.Kubrycht a Václav Hříbal,ztrácí zájem o činnost v SDH.Hasiči jsou pravidelnými pořadateli hasičských bálů a střídavě s místní TJ také posvícenských zábav .
        Při srpnové povodni v roce 2002  ochotně pomáhali postiženým občanům v zaplavené části obce s odstraňováním následků . Zásahová jednotka chodouňských hasičů vydatně  pomáhala s likvidací následků povodně v Nižboru,který byl postižen podstatně více ,než naše obec.Jejich pomoc ocenila starostka Nižboru pí. Kateřina Zusková.Chodouňští hasiči se pravidelně  zúčastňují okskových soutěží se střídavými úspěchy .
      V  roce 2007 OÚ zakoupil  místnímu SDH  10 kompletních pracovních stejnokrojů v hodnotě 15 tis.Kč  a dále  dokoupí 3 ks protipožárních přileb v hodnotě             cca 14 tis.Kč. Hasiči za to  přislíbili vyčistit  koryto řeky  od souvislého náletového porostu .
HASIČSKÉ DESATERO                                                                                                                                                                                  

            1.   Nehledej v dobrovolném sboru hasičském ni zisku, ni slávy, nýbrž jen

                  povinnosti bratrské pomoci v neštěstí.

            2.   Jsi-li hasičským dobrovolníkem, buď jím celou duší a celým tělem,

                  nemáš-li dobré vůle, nejsi dobrovolníkem a jsi dobré věci na obtíž.

            3.   Buď obětavý a statečný, ale jednej vždy s rozvahou, zbytečně nevydávej

                    se v nebezpečí a  dbej v činnosti hasičské svého zdraví.

            4.   Jsi-li činovníkem, nevypínej se nad jiné, ale pamatuj, že ti, kteří Tě zvo-

                    lili, očekávají od tebe činnosti zvýšenou a všechny přednosti těla i duše.

            5.   Bratry své považuj za rodné, jsi-li vzdělanější, nepohrdej jimi, ale hleď

                  se jich povznést.

            6.   Pamatuj, že na hasičském dobrovolníku se žádá povaha přímá, šlechetná

                            a vlastenecká, v pospolitém jednání počestná a vlídná.

            7.   Užitečnost hasičského zřízení dok azuje se lépe skutky než slovy, ale

                  zájmy hasičské dlužno vždy a všude slušným způsobem hájit.

            8.   Nevyvolávej ve spolku různic,sporů a pohoršení,ale přičiň se kvůli dobré

                  věci, abys všeliké neshody přátelským způsobem zamezil nebo usmířil.

            9.   Máš-li na sobě čestný stejnokroj hasičského dobrovolníka, pamatuj, že

                  nevhodným způsobem a chováním nezpůsobíš hanbu jen sobě, ale

                  zařízení, jehož odznak nosíš.

          10.   Jsi-li členem hasičské dobrovolnosti, pak se tímto desaterem řiď a pak

                  budeš dobrým hasičským dobrovolníkem.

TOPlist
Vytvořeno službou WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek